#Toalety v pravo

1. července 2018 v 17:51 | Soul |  COCKtail


V dnešní době máme ty nejlepší systémy GPS, mapy, značení i směrovky. V jednom nákupním centru máte 5 směrů, kde najít záchody. Proč ale neexistuje žádný ukazatel, kde najít toho pravého? Nebo alespoň normálního ? V poslední době mi příjde, že začínám zjišťovat, kde je kámen úrazu, proč jsem stále single. Já prostě nevím, kde hledat/nehledat. Ze všech stran vždy slyším ,,Být tebou víc chodím mezi lidi" ...dobře mami, minulý týden jsem se vrátila z divadla ve 12 odpoledne. Z večerního představení. (!!!) A stejně nic. ,,Být tebou nehledám nikoho, to pak příjde právě že samo" A odkud? Počítá se každá snaha jako automatický pokyn k tomu, abych toho pravého ještě více odpudila? Jsem hloupě pověrčivá, ale všichni kolem mě mě tím straší. Tak dobře, tak já teda nikoho nebudu hledat a ono to ke mě najde cestu samo. Chodím na místa kde mě to baví, kde to mám ráda. Ale jednou se kolem sebe rozhlédnu a stejně mám pocit, že tam není nikdo pro mě. Že se možná na mě ani nikdo nedívá. A že se možná ani já nikomu nelíbím. Koukám se v knihovnách. V divadlech. Kinech. V barech. Všude kam moje záliby sahají, abychom měli třeba aspoň něco společného. Ale příjde mi, že jsem nějak neviditelná. Paradoxně poslední známosti jsem vždy potkala v baru/na večírku. A co mi vždy trkne do hlavy - Ze známosti z večírku nic nebude. Já nevím, ale vždy mi to vyšlo. Možná to ale tímhle blbým pocitem pak akorát přivolám. Kdo ví. Já asi nevim. Příjde mi, že někdy snad hraju hru sama se sebou a nenápadně se nabízím těm náhodám, která ale ničím nevyústí. Jakože mi něco spadne. Zabloudím a tak různě. Ale příjde mi, že se spíš tu náhodu snažím oklamat. A taky sebe, že nic nehledám.Ikdyž přitom vlastně ano. Je tohle zoufalé? Možná spíš úsměvné. Cítí se tady někdo podobně jako já? Jak to řešíte vy? Mám jít do baru s kamarádkami? To se potom muž většinou bojí oslovit partu holek, a nebo hůř, osloví kamarádku. Zadanou. :D Mám jít do baru sama? To už mě tuplem nikdo neosloví, protože to bude vypadat opravdu zvláštně? Zajímalo by mě, co navrhujete vy..

Kdybyste mi mohli dát radu "Být tebou...." jaká by byla?


♥Vaše Soul
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeife Jeife | E-mail | Web | 1. července 2018 v 18:13 | Reagovat

Tebou nejsem a nikdy nebudu :)
Hledas nekoho, kdo te bude mit rad. Co ty, mas rada sama sebe? :)
Vem papir a napis na nej par veci, ktere bude mit tvuj budouci muz. Pochopitelne neres takovy hlouposti jako barvu vlasu :)
A taky si vyres vztah s otcem, byvalymi partnery a dalsimi muzi v tvem zivote :)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 1. července 2018 v 19:20 | Reagovat

Hlavně se nenutit, myslím, že by to mohlo naopak dopadnout tak, jak by sis nepřála. Věřím na osud a ta druhá polovička, co k nám patří, si nás jednou najde, nebo mi najdeme jí.
Sebeláska je klíčem k celému úspěchu :).

3 Ironická blondýna Ironická blondýna | Web | 1. července 2018 v 19:38 | Reagovat

Kdybych byla tebou, jsem nesmírně ráda za to, kým jsem. Že jsem hezká, milá, vtipná, mám dar od Boha a umím ho využít. Nesnáším hlášku "ono to přijde", protože když člověk leží sám v posteli v pátek večer a nemá nikoho, kdo by go objal, tak tahle otřepaná fráze nic nezahojí. Takže myslím, že na našem místě je důležité hlavně to, abychom se obklopovaly skvělými lidmi a nemusely se užírat samotou. A ze života si dělaly pouť, během které na kolotoči potkáme někoho zajímavého, kdo na další atrakce bude chtít jít a námi... :)

4 Marcela Marcela | E-mail | Web | 2. července 2018 v 9:49 | Reagovat

Souhlasím zde se ženami :-)
Důležité je mít ráda samu sebe .
A ještě něco... to na co myslíš, to k sobě přitahuješ. Možná tlačíš na pilu. :-)

5 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 7. července 2018 v 14:34 | Reagovat

Tyhle myšlenky až děsivě připomínají ty mé někdy před rokem. Byla jsem v klidu, užívala si chvíle s kamarády, prostě pohodička.. A pak mi to začalo vrtat hlavou, když holky kolem mě s sebou začaly vodit své polovičky, vyprávěly jaké je tohle a tamto.. Hledala jsem různé způsoby, jak se v tom všem vyznat a hlavou mi lítaly přesně tyhle samé otázky. Moje mamka mi pořád říkala ať nikam nespěchám, že to všechno příjde až to budu nejméně čekat.. Jenže tomu se opravdu těžko věří a čím víc se na to snažíš nemyslet, tím častěji se přistihneš, že pokukuješ okolo sebe a tajně sníš, že třeba támhle u baru sedí on. :D Zní to šíleně.. vlastně, je to šílené. :D :D
Ale jak už psaly slečny nahoře, důležité je myslet na sebe. A to ne tim způsobem, napsat si na ig popisek #selflove, ale opravdu se tak cítit. Být opravdu šťastná a nemuset mít potřebu to nikomu cpát, prostě se tak cítit. A mám pocit, že právě to ho přitáhne. Bude to z tebe vyzařovat, budeš se cítit skvěle a to je podle mě to, co kluci nejvíc chtějí. Holku, ze které to štěstí prostě sálá. :)

Takže ano, znám tyhle pocity zoufalství, ale už jsem v minulosti pocítila tu rovnováhu ve které jsem konečně přestala hledat. Přestala jsem vymýšlet desetibodové návody, jak najít dokonalýho kluka. Prostě jsem chodila tam, kam jsem chtěla a žila. A najednou se objevil. Díky tomu, že jsem přestala hledat jeho a radši začla hledat sebe si teď příjdu mnohem lepší.

Tak hodně štěstí! :)

6 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | Sobota v 20:55 | Reagovat

CHA! A teď si představ, jak těžký to má chlap :D Mám se rád a snažím se aktivně nehledat a stejně je mi to houby platné :-?

Rozpovídal bych se o tom víc, ale myslím, že tu prostě nechám odkazy na dva články, kde se tomu trochu věnuju :D

http://zlomenymec.pise.cz/639-balici-techniky.html

http://zlomenymec.pise.cz/641-balici-techniky-2.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama